Jana Pechová je fyzioterapeutka a certifikovaná lektorka německé symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství (STM PPR). Jana učí ženy orientovat se ve svých cyklech a obnovuje jejich harmonii, informuje o metodách antikoncepce a učí metody přirozeného předcházení a plánování početí. S Janou se můžete spojit na jejím webu www.silaplodnosti.cz nebo přes Instagram: @silaplodnosti
Jano, jak jste se dostala k tématu ženského zdraví a plodnosti?
V posledním ročníku studia fyzioterapie jsme měli výukové bloky s různými odborníky. Někteří se věnovali i terapii pánevního dna a s fyzioterapeutem PhDr. Miroslavem Dobešem jsme měli blok o metodě paní Ludmily Mojžíšové. Byl to první odborník (navíc chlap!), který přede mnou prolomil tabu, že menstruace ani milování nemají být bolestivé, že není normální, když žena v cyklech pošpiňuje a nemá červenou menstruační krev. Do té doby jsem všechno zmíněné brala jako NORMÁLNÍ, protože mi to tak prezentoval i můj gynekolog na preventivkách. Od té doby jsem se začala o ženské zdraví a cykly žen více zajímat, ještě ten rok jsem objevila symptotermální metodu (STM), postupně jsem se ji naučila a začala jsem nasávat informace z mnoha zdrojů a odborných kurzů.
Proč by ženy měly sledovat svůj cyklus? V čem jim to může pomoci?
Menstruační cyklus je jedním z vitálních znaků těla, tedy ukazatelem zdraví ženy. Stres, nemoc, podvýživa, či jakákoli další nepohoda těla se v něm může projevit. Ve zkratce, menstruační cyklus je řízen hormonálně a má dvě základní fáze – folikulární (předovulační) a luteální (poovulační). Průběh a délka těchto fází, plus fakt, zda v cyklu došlo k ovulaci (uvolnění ženské pohlavní buňky), mohou poukázat na zdravotní problém a žena ho tak začne řešit dříve, často i efektivněji.
Jaké existují metody sledování cyklu?
Metod existuje celá řada. Některé ženy používají mobilní aplikace, které se snaží předvídat den ovulace, plodné a neplodné období a konečnou délku cyklu, tedy příchod nové menstruace. Jsou založené na tzv. kalendářní metodě. Využívají znalostí délek předešlých cyklů a informace o cyklech jiných žen. Každá jsme ale jiná a ani dva 30denní cykly nebudou mít stejný průběh. O něco propracovanější jsou metody teplotní, kdy si žena pouze měří bazální tělesnou teplotu po probuzení, zvlášť existují i metody hlenové založené na sledování změn hlenu děložního hrdla. Z těchto metod se díky mnoha výzkumům vyvinula „sympto-termální“ metoda (sledování konkrétních symptomů + měření bazální teploty), kterou osobně považuji za nejlepší volbu. Každá metoda má pak ještě specifické obměny, např. v různých zemích.
Co bychom si měly zaznamenávat a v jaké formě?
Celý cyklus je období mezi prvním dnem jedné menstruace a prvním dnem další menstruace. Zaznamenáváme si informace o menstruačním krvácení – který den začalo, trvání, intenzitu, barvu, doprovodné bolesti. Po skončení menstruace (při delších cyklech později) si žena praktikující STM začne měřit po probuzení bazální teplotu a denně pozoruje hlen děložního hrdla (většinou stačí na toaletním papíře a kalhotkách). Takto pokračuje do potvrzení ovulace a pak se již sledovat nemusí. Časová náročnost asi 4 minuty se vším všudy pár dní v cyklu. Ze získaných informací se stanoví v daném cyklu ovulace, spočítá se délka předovulační a poovulační fáze, žena většinou i velmi přesně ví, kdy dorazí další menstruace.
Oblíbená forma zaznamenávání cyklů jsou zmíněné mobilní aplikace, což chápu. Jen příliš nedůvěřujte, pokud se Vám snaží samy předvídat plodné období a ovulaci. Nemají dostatek dat, aby byly pro každou ženu spolehlivé. Nicméně, k zaznamenávání jsou pohodlné. Záznamy STM doporučuji vést na papíře nebo v elektronické tabulce v PC. Jediná mobilní aplikace pro STM, kterou podporuji, je placená aplikace Read Your Body, kterou vytvořily lektorky různých metod ke sledování cyklů, nejen STM. Jako jediná nepředává intimní údaje žen třetím stranám a neustále se vyvíjí podle potřeb uživatelek. Bude i česká a slovenská verze aplikace.
O čem např. vypovídá naše bazální tělesná teplota a náš děložní hlen?
Děložní hlen se produkuje v kryptách děložního hrdla v závislosti na hormonální činnosti estrogenů a progesteronu. Podle toho se v průběhu cyklu mění jeho vzhled, konzistence i množství. Před ovulací se stává hlen řidším, tažným až vodovým, žena vnímá pocity vlhka až mokra v kalhotkách. Měnící se konzistence upozorňuje na začátek plodného období, blížící se ovulaci a konec plodného období.
Bazální tělesná teplota se po ovulaci zvedá o nejméně 0,2 °C, což je dáno termogenním účinkem uvolňovaného progesteronu. Díky měření bazální teploty si můžeme potvrdit, že skutečně v cyklu proběhla ovulace.
Může při sledování dojít ke zkreslení výsledků?
Ano, může. Přesto bych nerada, aby se ženy bály vlivu okolností. Nežijeme přece v laboratorních podmínkách. STM je nástroj, který mi má sloužit, abych z něj těžila něco přínosného. Není důvod této metodě otročit. Dnes již v ČR působí řada poradců STM a jsou možnosti absolvovat kurzy, kde se žena naučí, jak postupovat v případě, kdy má nepravidelný režim – třeba pracuje na směny nebo má malé děti, anebo má nějaké chronické onemocnění a užívá pravidelně léky.
Jak může žena určit, kdy probíhá ovulace?
Nejpřesnější metodou je ultrazvukové vyšetření na gynekologii, ale musí se dobře načasovat. Nálepka „Vy neovulujete“ nemusí být skutečně pravdivá. Žena si v tomto ohledu může pomoci sama. Velmi spolehlivou a nenáročnou metodou je právě zmíněná STM, kterou vyvinuli gynekologové a další odborníci, její spolehlivost je prokázána studiemi. Úskalí vidím v tom, že žena musí být motivovaná, aby se chtěla naučit pochody svého těla chápat. Pomocníkem může být průvodce Na vlnách plodnosti, který je ke stažení u mě na webu.
Některé ženy mají raději moderní vychytávky, jakými jsou například ovulační testy nebo ovulační mikroskopy, kdy rychle vidí výsledek. Obojí informuje o hladinách hormonu LH (v moči nebo slinách), který u žen spouští ovulaci. Problémem je, že hormon LH je přítomen neustále, jen se mění jeho hladiny. A my nevíme, jestli pozitivní test detekoval právě ten vrchol LH, který povede k ovulaci. Některým ženám ovulace krásně sedí s pozitivním výsledkem, avšak mnoha ženám vychází negativní výsledky, přestože pravidelně ovulují. To může být frustrující. Pokud žena chce tyto nástroje používat, doporučuji k tomu ještě aspoň měřit bazální teplotu, aby si skutečně potvrdily, že ovulace proběhla. Není ale nezbytné podobné testy kupovat.
Jak poznáme, které dny jsou plodné, a které neplodné?
Plodné dny jsou pouze v období kolem ovulace, ale bez znalosti průběhu cyklu konkrétní ženy je tato informace velmi zobecněná. Žena může otěhotnět pouze pár hodin po ovulaci. Záhada naší společné plodnosti v páru tkví ale v tom, že mužská spermie se může zavrtat do našeho děložního hlenu a přežít v něm až týden.
Jaké jsou nejčastější mýty o menstruačním cyklu a plodnosti?
Těch tedy opravdu je… Nejčastější mýtus je ten, že žena může otěhotnět v průběhu celičkého cyklu, protože k ovulaci může dojít i vícekrát v cyklu a vlastně nikdy nevíme, kdy se to tak stane. Není to pravda. Ovulace je fyziologicky vždy jen jedna a předchází jí jasně daná souhra hormonálních pochodů. Dále, že žena může otěhotnět během menstruace. Pravdou je, že žena může otěhotnět z milování při menstruaci, pokud ovuluje velmi brzy v cyklu. Otěhotní ale při ovulaci. Sledováním svých cyklů se žena dozví, zda se jí toto může stát. Další důležitá pravda je, že ne každé krvácení je menstruací. I to se dá zjistit díky STM. Žena může krvácet (i silně) jindy během cyklu, třeba během ovulace. Taková žena by přísahala, že otěhotněla při menstruaci, ale ve skutečnosti otěhotněla při ovulaci, během které krvácela.
Na vašich stránkách silaplodnosti.cz, nabízíte konzultace a kurzy STM. S čím se na Vás mohou ženy obrátit?
Nejčastěji mě kontaktují ženy, které chtějí poradit ohledně sledování cyklů a s vyhodnocením záznamů. Několikrát ročně pořádám i (online) kurzy STM. Konzultací dále využívají ženy, které řeší různorodé problémy s menstruačními cykly (nepravidelnosti, vysazení hormonální antikoncepce, PCOS, anovulační cykly…) nebo jiné gynekologické problémy, anebo ženy, které by rády otěhotněly a zatím se jim nedaří.
Jak probíhají Vaše konzultace? Co od nich mohou ženy očekávat?
V případě konzultací cyklů mi žena pošle svůj záznam a buďto jí ho okomentuji, anebo si spolu krátce zavoláme. Preferuji „mluvené“ konzultace, kdy se mohu doptat a ihned se ujistit, že žena rozumí. Konzultacím při problémech s početím a zdravotních problémech předchází vyplnění dotazníku, kde mám řadu otázek nejen na ženu, ale i jejího partnera. Podle možností se pak setkáme živě nebo online (Skype, Zoom, Messenger…) a řešíme situaci do hloubky. Často doporučuji návštěvu lékařů – specialistů, doporučuji, jaká vyšetření absolvovat, jaké jsou možné postupy řešení situace, jaké přírodní cesty může zkusit žena sama, čemu se vyvarovat, zodpovídám dotazy. Snad každé ženě doporučuji i gynekologickou fyzioterapii, někdy i přímo ženu navedu, jak začít se cvičením pánevního dna. Základy se dají předat i online.
Máte nějaké oblíbené knihy či podcasty na téma ženského zdraví, které byste doporučila?
Knihy jsou moje, můj manžel by Vám mohl vyprávět 😊 Vlastním jich tolik, že se nám už nevlezou knihovny, většinou jde ale o zahraniční tituly. Z české tvorby bych ženám moc doporučila knihu Ženství jako dar od Veroniky Lančaričové a úplně všem titul Proč spíme od Matthewa Walkera. Co se podcastů týče, nejsem věrná žádnému, poslouchám jen to, co mě zaujme. Když spolu děláme tento rozhovor, tak se mi hezky poslouchají: Eva Kejíková z projektu Eva ženám a Janina Černá z Cukrfree podcastu.
Sledujte nás na Instagramu nebo Facebooku, kde sdílíme nejnovější články a informace.
