„To je jen bolestivá menstruace. To má přece skoro každá žena."
Tuhle větu jsem slyšela roky. Od lékařů. Od okolí. Někdy i sama od sebe. A dlouho jsem jí věřila.
Až do momentu, kdy jsem pochopila, že to, co prožívám, není běžné. Že bolest, která tě paralyzuje, vyčerpává a bere ti schopnost některé dny v měsíci normálně fungovat, není něco, co máš jen tiše vydržet.
Když mi nakonec diagnostikovali endometriózu, cítila jsem hlavně úlevu.
Konečně to mělo jméno.
Konečně jsem si nepřipadala přecitlivělá.
Konečně jsem měla odpověď.
Co mi ale nikdo neřekl, bylo to, jak moc emocionálně náročná tahle cesta bude.
A právě o tom se podle mě pořád mluví málo.
Nejtěžší někdy není samotná bolest, ale to, co ti to postupně vezme
Na endometrióze je těžké to, že navenek často není vidět.
Lidé nevidí, kolik energie tě stojí normálně fungovat. Nevidí, jak si v hlavě přepočítáváš, jestli zvládneš schůzku, prezentaci v práci, cestování, večeři s přáteli nebo obyčejný pracovní den. Nevidí, že někdy od rána jen přemýšlíš, jak všechno přežít do večera.
A právě proto je na tom tak bolavé i to, že vedle fyzické bolesti často přichází ještě jedna ztráta...ztráta lehkosti
- Možná jsi dřív byla spontánnější
- Možná jsi méně přemýšlela, co si můžeš dovolit naplánovat
-
Možná jsi prostě šla, když ses na něco těšila
A pak najednou začneš všechno poměřovat tím, jak se asi bude cítit tvoje tělo.
Je těžké nezpochybňovat samu sebe, když to není vidět
Jedna z nejhorších věcí na endometrióze je, jak snadno začneš pochybovat sama o sobě.
- Když roky posloucháš, že je to normální
- Když ti okolí říká, že „vypadáš dobře"
- Když máš občas i dobré dny a začneš si říkat, jestli to celé vlastně není přehnané.
- „Tenhle vnitřní zmatek je strašně vyčerpávající. Na špatné dny si připadáš, že už nemůžeš. Na lepší dny si zase říkáš, jestli sis ty horší nevymyslela."
A přitom oboje je realita.
✓ To, že máš někdy lepší den, neznamená, že tvoje bolest není skutečná
✓ To, že se umíš usmát nebo normálně fungovat, neznamená, že netrpíš
✓ To, že jsi to zvládla včera, neznamená, že to zvládneš i dnes
Tohle je něco, co spousta žen s endometriózou dobře zná: musíš se znovu učit věřit svému tělu poté, co ti roky někdo říkal, že to, co cítíš, vlastně není tak vážné.
Práce s endometriózou je často úplně jiný druh vyčerpání
O životě s endometriózou v práci se pořád mluví málo. Obzvlášt o tom tichém tlaku v pozadí.
- Sedíš na meetingu a soustředíš se spíš na bolest než na to, co kdo říká
- Počítáš, jak dlouho ještě vydržíš sedět
- Bojíš se, aby si nikdo nemyslel, že přeháníš
- Snažíš se být profesionální, i když se uvnitř rozpadáš
Neviditelná zátěž v práci A možná úplně nejhorší je to, že nemoc není vidět.
Kdyby sis zlomila nohu , okolí to pochopí.Když máš chronickou bolest , často musíš nejdřív přesvědčit okolí, že je to vůbec skutečné.
A to je samo o sobě další práce navíc.
Spousta žen kvůli tomu mlčí. Nechtějí být „problematické". Nechtějí být vnímané jako méně spolehlivé. Nechtějí, aby si někdo myslel, že se na něco vymlouvají.
Vztahy jsou někdy těžké ne proto, že by tě lidé neměli rádi, ale protože tomu prostě nerozumí
Myslím, že jedna z nejbolestivějších věcí je nepochopení od lidí, které máš ráda. Ne proto, že by byli zlí. Ale protože si nedokážou představit, jaké to je.
Jak vysvětlíš, že jeden den můžeš fungovat skoro normálně a druhý den nezvládneš ani běžné věci?
Jak vysvětlíš, že bolest tě nevyčerpává jen fyzicky, ale i mentálně?
Jak vysvětlíš, že někdy nezrušíš plány proto, že se ti nechce, ale proto, že opravdu nemůžeš?
A tak se stává, že slyšíš věty, které možná nejsou myšlené zle, ale stejně bolí:
„Ale minule ti bylo dobře."
„Nemůže to být jen stres?"
„Zase to rušíš?"
„Zkoušela jsi…?"
„Nejtěžší na neviditelné nemoci není jen to, že bolí. Ale i to, že máš občas pocit, že ji musíš pořád dokola vysvětlovat a obhajovat."
A po čase tě to začne unavovat natolik, že už nemáš sílu vysvětlovat nic.
Hodně mi pomohlo zjistit, že v tom nejsem sama
Jedna z věcí, která pro mě byla opravdu důležitá, bylo zjistit, že moje pocity nejsou přehnané. Že to, co prožívám, není „moc". Že tohle opravdu žije spousta dalších žen.
A tohle je strašně léčivé.
Ne proto, že by to bolest vyřešilo. Ale protože to aspoň na chvíli zmenší ten pocit osamění.
Někdy je to jen věta:
„Věřím ti. Jsem tu pro tebe."
„To, co cítíš, jsem taky zažila. Naprosto ti rozumím"
„Nejsi v tom sama."
A právě to někdy potřebujeme slyšet úplně nejvíc.
Co bych si přála vědět dřív
Kdybych mohla mluvit sama k sobě ve chvíli, kdy jsem ještě nevěděla, co se se mnou děje, řekla bych si asi tohle:
✓ Tvoje bolest není normální jen proto, že ti to někdo řekl
✓ To, že tě ostatní nechápou, neznamená, že si to vymýšlíš
✓ Nemusíš být statečná za každou cenu
✓ Nemusíš všechno zvládnout potichu
✓ A nemusíš čekat, až to bude úplně nesnesitelné, abys měla právo říct, že je ti zle
Nepíšu tohle proto, abych řekla, že už je všechno dobré a vyřešené.
Protože život s endometriózou není lineární. Jsou lepší období a jsou období, kdy tě to znovu semele. Jsou dny, kdy se cítíš silná, a dny, kdy už tě nebaví být pořád „ta silná".
Ale myslím, že je důležité o tom mluvit i jinak než jen přes diagnózy, operace a symptomy.
A pokud tohle čteš a něco z toho je ti povědomé, chci ti říct jednu věc:
To, co cítíš, je skutečné.
Nejsi přecitlivělá.
Nejsi slabá.
A nejsi v tom sama.
Hledáš prostor, kde můžeš být upřímná o sdílet své zkušenosti?
Přidej se do naší facebookové komunity — místa, kde ženy sdílí své příběhy, podporují se navzájem a připomínají si: Nejsme samy.
Tvoje bolest je reálná. Tvoje pocity jsou platné. A zasloužíš si být slyšena. 🤍
Co si ještě přečíst na Femspace?
- → Endometrióza: Průvodce doplňky stravy a výživou na základě vědeckých důkazů
- → Endometrióza a strava: Jak najít rovnováhu a úlevu
- → Endocentra v ČR
- → Špinění a krvácení mimo menstruaci
- → Nepohodlí, které firmy přehlížejí: Proč je čas řešit menstruační bolest na pracovišti
Nezapomeň nás sledovat na Instagramu, ať víš vždy jako první o všech novinkách!
