Co je adenomyóza?

Adenomyóza je onemocnění, při kterém tkáň podobná děložní sliznici (endometriu) prorůstá do svaloviny dělohy (myometria). V důsledku toho dochází ke ztluštění děložní stěny a narušení její struktury.

Tato tkáň reaguje na hormonální změny během menstruačního cyklu podobně jako endometrium v děložní dutině — roste, sílí a vyvolává zánětlivou reakci. To může vést k silnému krvácení a chronické bolesti. Přibližně třetina žen s adenomyózou však nepociťuje žádné výrazné příznaky.

Co je endometrióza?

Endometrióza je chronické zánětlivé onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici nachází mimo děložní dutinu. Nejčastěji se vyskytuje na vaječnících, pobřišnici, střevech nebo močovém měchýři, ale může postihnout i vzdálenější orgány.

Ložiska endometriózy reagují na hormonální změny během cyklu, což vede k opakovaným zánětlivým procesům, tvorbě srůstů a bolesti. Celosvětově trpí endometriózou přibližně 1 z 10 žen v reprodukčním věku.

Klíčový rozdíl: adenomyóza roste dovnitř stěny dělohy — endometrióza roste mimo ni.

Příčiny obou onemocnění

Adenomyóza

Přesný mechanismus vzniku adenomyózy není zcela objasněn. Jedna z hlavních teorií předpokládá narušení povrchu děložní sliznice — například v souvislosti s porodem, chirurgickými zákroky na děloze nebo dlouhodobým působením hormonálních vlivů. Roli mohou hrát také kmenové buňky nebo zánětlivé procesy.

Endometrióza

Ani u endometriózy není příčina jednoznačná. Uvažuje se o multifaktoriálním vzniku, na kterém se podílí genetické predispozice, poruchy imunitního systému, hormonální vlivy a chronický zánět.

Nejčastěji zmiňovanou teorií je tzv. retrográdní menstruace — menstruační krev obsahující endometriální buňky proudí zpětně do dutiny břišní, kde se buňky uchytí a rostou. Tato teorie však nevysvětluje všechny případy: až 70–90 % žen má určitý stupeň retrográdní menstruace, ale ne u všech se endometrióza rozvine.

Příznaky a jak se liší

Příznaky adenomyózy i endometriózy se mohou překrývat a jejich intenzita se u jednotlivých žen výrazně liší. Zde jsou společné znaky a to, co je odlišuje:

Příznaky společné pro obě onemocnění: chronická pánevní bolest, bolestivá menstruace, bolestivý pohlavní styk a potíže s početím.

Diagnóza

Diagnostický proces u obou onemocnění začíná podrobným rozhovorem s lékařem a gynekologickým vyšetřením. Důležitý je popis příznaků, jejich intenzita a načasování v průběhu cyklu.

Adenomyóza

Díky pokroku v zobrazovacích metodách lze adenomyózu dnes diagnostikovat neinvazivně — kvalitní ultrazvukové vyšetření nebo MRI zobrazí typické změny v děložní stěně a umožní diagnózu bez operace.

Endometrióza

Ultrazvuk a MRI mohou odhalit pokročilejší formy onemocnění, například ovariální cysty nebo hlubokou infiltrující endometriózu. Menší ložiska však často nejsou viditelná. Definitivní diagnóza se proto nejčastěji potvrdí laparoskopií — miniinvazivním chirurgickým zákrokem, který zároveň umožňuje odstranění ložisek.

Aktuálně probíhá výzkum nových, méně invazivních diagnostických metod — například s využitím slin nebo menstruační krve.

Tip: Pokud jdeš za gynekologem poprvé s podezřením na endometriózu nebo adenomyózu, připrav si seznam příznaků — kdy se objevují, jak intenzivní jsou a zda se vážou na konkrétní fázi cyklu. Čím konkrétnější informace přineseš, tím rychlejší může být diagnostický proces.

Léčba

Léčba je u obou onemocnění individuální a závisí na závažnosti příznaků, věku pacientky a jejích reprodukčních plánech. Obecně platí, že čím dříve se onemocnění zachytí, tím více možností je k dispozici.

Společné přístupy

• Analgetika pro tlumení bolesti
• Hormonální léčba pro regulaci cyklu a snížení zánětu
• Fyzioterapie zaměřená na pánevní dno
• Úprava životního stylu — strava, pohyb, stres
• Podpůrné metody: teplo, doplňky stravy

Adenomyóza — specifické možnosti

Hormonální terapie (antikoncepční pilulky nebo nitroděložní tělísko uvolňující progesteron) může pomoci regulovat menstruační cyklus a zmírnit příznaky. V závažných případech může být zvažována chirurgická léčba. Definitivním řešením je hysterektomie — odstranění dělohy — která však znamená ztrátu reprodukční schopnosti.

Endometrióza — specifické možnosti

Kombinace hormonální léčby a chirurgického odstranění ložisek (laparoskopie) je nejčastějším přístupem. Hysterektomie bývá zvažována, pokud pacientka nereaguje na jiné metody léčby a neplánuje těhotenství — ani tento zákrok však nemusí vést k úplnému vymizení obtíží.

Lze mít adenomyózu a endometriózu zároveň?

Ano. Přestože se jedná o odlišná onemocnění, mohou se vyskytovat současně. Jedna studie z roku 2017 sledující 300 žen s diagnózou adenomyózy zjistila, že ve 42,3 % případů byla přítomna také endometrióza. Výsledky různých studií se ale liší, a přesnou míru souběžného výskytu nelze s jistotou určit.

Pokud léčba jednoho onemocnění nepřináší očekávané výsledky, stojí za to zvážit vyšetření na přítomnost druhého.

Co dělat, pokud máš podezření

Příznaky adenomyózy i endometriózy jsou často podceňovány nebo považovány za „běžnou" součást menstruace. Silná nebo opakující se bolest, výrazné krvácení a únava, která zasahuje do každodenního života, nejsou normální — a je důležité je řešit.

1. Sleduj svůj menstruační cyklus. Zaznamenávej intenzitu bolesti, krvácení a další symptomy ve vztahu k fázi cyklu. Deník symptomů je pro gynekologa cennou informací.
2. Připrav si seznam příznaků. Kdy se objevují, jak silné jsou, co je zhoršuje nebo zlepšuje.
3. Promluvte s gynekologem. Žádej o vyšetření — ultrazvuk jako první krok je dostupný a neinvazivní.
4. Nezůstávej sama. Komunita žen, které prochází podobnou cestou, může být důležitou součástí procesu — emocionálně i prakticky.