Tento článek vychází z aktuálních poznatků a studie profesorky Philippy Saunders (PhD, FMedSci, FRSE, FCOG ad eudem, 2025), které sdílela v rámci své studie a webináře, kterého jsme se zůčastnili - “The Science of Endometriosis: Signs, Symptoms and Diagnostic Delays.” Odhaluje často přehlížené příznaky endometriózy, biologické mechanismy nemoci a nové možnosti diagnostiky i celostního přístupu k léčbě.
Pokud budete informace z tohoto článku dále sdílet (např. na sociálních sítích, v médiích nebo vzdělávacích materiálech), uveďte prosím odkaz na blog Femvie a zdroj výzkumu. Děkujeme, že tím podporujete kvalitní a ověřenou osvětu o ženském zdraví.
Endometrióza je systémové onemocnění, které postihuje více než 190 milionů žen po celém světě. (1) Řadí se mezi nejčastější stavy ovlivňující ženy v reprodukčním věku a svými příznaky může výrazně zhoršit kvalitu života. Přesto zůstává i dnes často špatně diagnostikovaná, podceňovaná a nepochopená, a to i ve vyspělých zdravotnických systémech.
Nová vědecká studie profesorky Philippy Saunders však přináší naději. Nabízí nový pohled nejen na bolest spojenou s endometriózou, ale i na možnosti její diagnostiky a léčby. Mohla by tak znamenat důležitý krok ke změně přístupu k tomuto onemocnění.
Co je endometrióza a jaké má formy?
Endometrióza je onemocnění, při kterém se tkáň podobná děložní sliznici (endometriu) nachází mimo děložní dutinu. Tato „přemístěná“ tkáň reaguje na hormonální změny během menstruačního cyklu. Výsledkem je opakovaný zánět, bolest a v některých případech i poškození okolních orgánů. (2)
Endometrióza se může projevovat různými způsoby. Rozlišujeme tři hlavní typy ložisek:
-
Povrchová peritoneální ložiska – zánětlivé nebo zjizvené oblasti na pobřišnici
-
Endometriomy – cysty vyplněné krví na vaječnících, přezdívané „čokoládové cysty“
-
Hluboká infiltrující endometrióza – ložiska prorůstající mezi orgány, jako je děloha, močový měchýř a střeva
Ve vzácných případech se ložiska mohou objevit i mimo pánev – například na bránici, v plicích, na kůži nebo dokonce i v mozku.
Ne jen gynekologický problém, ale neurozánětlivý stav
Nové vědecké poznatky ukazují, že ačkoli je endometrióza úzce spojena s ženským reprodukčním systémem, nejde jen o gynekologické onemocnění. Endometrióza je neurozánětlivý stav.
-
Ložiska si vytvářejí vlastní nervové zakončení
-
Imunitní buňky zesilují bolestivé signály
-
Postupně dochází k rozvrácení přenosu bolesti – tzv. centrální senzitivizaci
Tato zjištění pomáhají objasnit některé symptomy – i ty, které s reprodukčním systémem zdánlivě nesouvisí. Například to vysvětluje, proč:
-
bolest může být silná i při malých nebo neviditelných ložiscích,
-
časté jsou symptomy jako únava, nadýmání nebo potíže podobné syndromu dráždivého tračníku,
-
bolest se stává chronickou a může ovlivnit i činnost mozku.
Proč bolest nesouvisí s velikostí ložisek?
Mnoho žen slyší od lékaře větu „Na ultrazvuku je vše v pořádku.“ Přesto zažívají silnou, vyčerpávající bolest. Novější studie totiž ukazují, že velikost nebo počet ložisek nemusí nutně odpovídat míře bolesti.
Zatímco některé ženy mají rozsáhlá ložiska a téměř žádné příznaky, jiné mohou trpět výraznými symptomy i bez zjistitelných změn. Bolest totiž ovlivňuje celá řada faktorů – zánět, růst nervových zakončení, aktivita imunitních buněk, hormonální citlivost a také jiná chronická onemocnění jako migréna nebo IBS.
Co může ovlivnit příznaky endometriózy? Nová data ukazují i na roli stravy
Jedním z důležitých závěrů nejnovější britské studie, která zahrnovala více než 10 000 žen, je rostoucí důkaz o vlivu stravovacích návyků na symptomy endometriózy. Výzkum ukázal, že u mnoha žen se potíže s bolestí i únavou zhoršují po konzumaci určitých potravin a nápojů.
Zásadní poznatky ze studie:
-
43 % žen uvedlo zhoršení symptomů po konzumaci lepku
-
18 % žen uvedlo zhoršení po konzumaci mléčných výrobků
-
13 % po kávě
-
12 % po alkoholu
Tyto údaje neznamenají, že by výše uvedené položky způsobovaly endometriózu – ale naznačují, že mohou zhoršovat projevy onemocnění u některých pacientek. To opět potvrzuje, že endometrióza není jednotné onemocnění, ale komplexní stav, který u každé ženy probíhá trochu jinak. Proto je klíčové hledat individualizovaná řešení – a zohlednit i životní styl a stravu.
Prof. Saunders ke zjištěním dodává: „Ženy nám opakovaně říkají, že změny ve stravování jim pomohly více než léky. Je načase naslouchat i této formě zkušenosti.“
Studie zároveň upozorňuje, že důležitým krokem by mohlo být zavedení personalizovaných výživových doporučení v rámci léčby endometriózy, namísto univerzálních rad.
Současná diagnóza a léčba a jejich limity
Získat diagnózu endometriózy a následné léčebné doporučení bývá běh na dlouhou trať – v průměru trvá až 8 let. Jedním z hlavních problémů je absence spolehlivých, neinvazivních testů.
Dnešní diagnostické metody zahrnují:
-
laparoskopii – chirurgický zákrok pro potvrzení povrchových ložisek,
-
ultrazvuk – detekuje cysty na vaječnících (endometriomy),
-
MRI – využívá se především u hluboké endometriózy.
Ani jedna metoda však není dostatečně přesná. Vědecké týmy proto hledají nové cesty, například využití umělé inteligence k odhalení biomarkerů. Zatím se však žádné takové testy nedostaly do klinické praxe.
Současné základní přístupy k endometrióze zahrnují hormonální léčbu (např. antikoncepce, hormonální nitroděložní tělíska). Tato forma léčby někdy může ulevit od nepříjemných symptomů, ale často není slučitelná s plány na těhotenství. Další běžnou metodou je chirurgické odstranění ložisek endometriózy. Ta může pomoci některým ženám, ale jako každá operace s sebou nese také určitá rizika a nezaručuje, že se nemoc nevrátí. K tlumení bolesti bývají také předepisovány opioidy, u nich však hrozí riziko závislosti a vedlejší účinky, jako je například zvýšená únava.
Co nás čeká dál?
Vědecké týmy po celém světě pracují na přesnější diagnostice a cílenější léčbě:
-
Vědci ověřují teorii pocházející z nedávné japonské studie o možné spojitosti mezi bakterií nalezenou v děloze a vznikem endometriózy.
-
Testuje se lék Dichloracetát (DCA), původně onkologický lék, který by mohl snižovat zánět v ložiscích endometriózy, normalizovat buněčný metabolismus a brzdit růst ložisek. Také se dokončuje klinická studie MACENDO, testuje se nový lék Nibrosetone na bolest a velikost ložisek.
-
Zkoumá se využití PET-CT k mapování ložisek v celém těle.
-
Čekají se výsledky velké britské studie o účinnosti chirurgického odstranění povrchových ložisek.
-
Zvažuje se výzkum vlivu přerušovaného půstu na bolest a zánět.
-
Testuje se možnost využít léky na migrénu nebo IBS u vybraných skupin pacientek.
-
Tým zkoumá využití AI ke hledání zánětlivých markerů a cílené léčby.
Může pomoci i strava, doplňky a antioxidanty?
Klinické studie naznačují, že některé antioxidanty mohou hrát důležitou roli v tlumení bolesti a zánětlivé reakce u žen s endometriózou. Obzvlášť slibné výsledky se objevují u vitaminu E, často v kombinaci s vitaminem C.
V jedné randomizované studii Akbari et al., 2012 užívaly ženy s endometriózou po dobu 8 týdnů vysoké dávky vitaminu E a C. Výsledky ukázaly:
-
výrazné snížení chronické pánevní bolesti a dysmenorey,
-
pokles hladin zánětlivých markerů v těle (např. CRP a malondialdehydu).
Podobně i studie Santanam et al., 2013 potvrdila, že antioxidanty jako vitamin E a N-acetylcystein (NAC) mohou snižovat oxidační stres a přispět ke zlepšení kvality života žen s endometriózou.
Některé studie naznačují, že dlouhodobé užívání antioxidantů může vést ke snížení bolesti a zánětlivých markerů u žen s endometriózou.
Ve Femvie doporučujeme Endo Komplex Support , který byl vyvinut ve Velké Britanii ve spolupráci s odborníky na ženské zdraví s více než 17ti letou zkušeností. Obsahuje vitamin E ve vstřebatelné přírodní formě, ale i kurkumu, zinek, železo a NAC – tedy látky, které věda i praxe spojují s pozitivním dopadem na ženské zdraví a hormonální rovnováhu.
Tento komplex může být cennou součástí celostního přístupu k endometrióze – zvlášť pokud je doplněn výživou, pohybem, nervovou regulací a respektujícím prostředím.
Změňme přístup k endometrióze
Endometrióza je chronická. Je systémová. A vyžaduje osobní, multidisciplinární přístup.
A to znamená, že je v první řadě třeba naslouchat ženám i v případě, že vyšetření nic neukazuje. Také je nutné propojit gynekologii s neurologií, imunologií a celostní péčí. A pro úspěšnou diagnostiku a personalizovanou léčbu lze využívat digitální nástroje a AI.
Zapoj se do Femvie komunity
Ve Femvie dál překládáme vědu do srozumitelného jazyka. Protože každá žena si zaslouží rozumět svému tělu a být brána vážně. Stojíme při každé, která na této cestě hledá úlevu, pochopení i sílu.
📩 Chceš se zapojit do komunity Femvie, stát se ambasadorkou a sdílet svůj příběh, nabídnout podporu ostatním ženám? Připoj se do naší skupiny , propojte se na LinkedInu nebo nám napiš na poradna@femvie.com.
Co si ještě přečíst na Femspace?
- Hormonální antikoncepce očima ženy s endometriózou
- Nepohodlí, které firmy přehlížejí: Proč je čas řešit menstruační bolest na pracovišti
- 8 mýtů a stereotypů o menstruaci
- Co je premenstruační dysforická porucha (PMDD)?
- Přítelkyně dostala menstruaci. Co (ne)dělat?
- Menstruační příznaky, které možná neznáš
Nezapomeň nás sledovat na Instagramu, ať víš vždy jako první o všech novinkách na blogu Femspace nebo na Femvie e-shopu!
Použité zdroje:
- World Health Organization (WHO). Endometriosis Fact Sheet
- Saunders, P. T. K., Tapmeier, T. T., Greaves, E., et al. (2025). Experiences of Individuals With Endometriosis in the UK: A Cross-sectional Online Survey. JAMA Network Open, 8(4), e2831953.
- Santanam, N., Taylor, R. N., Parthasarathy, S. (2013). Antioxidant supplementation reduces endometriosis-related pelvic pain in humans. Reproductive Sciences, 20(6), 646–655. PubMed
- Akbari, M., Vafa, M., Nabavi, S. F., et al. (2012). Effect of vitamin E and vitamin C supplementation on oxidative stress and pain in women with endometriosis: A randomized controlled trial. International Journal of Reproductive BioMedicine, 10(6), 541–546. PubMed
- Zeller, J. M., Henig, I., Radwanska, E., Dmowski, W. P. (2001). Enhanced peritoneal cell oxidant release in endometriosis: A possible role in the genesis of the disease. Fertility and Sterility, 76(4), 763–766. PubMed
