Pánevní dno je často opomíjenou součástí ženského těla, přitom jeho stav má zásadní vliv na celkové zdraví a pohodlí. Správně fungující svaly pánevního dna podporují nejen močové a střevní funkce, ale také pohybovou stabilitu, sexuální zdraví nebo pohodlí během menstruačního cyklu.
O tom, jak pánevní dno ovlivňuje zdraví žen, jak s ním pracovat a jak rozpoznat případné potíže, jsme mluvili s Mgr. Klárou Vomáčkovou, zakladatelkou fyzioterapeutického zařízení Fit and Tasty, která se specializuje na uro-gynekologickou fyzioterapii u žen i mužů a věnuje se také péči o nejmenší.
-
Kláry, prozradíte nám, co se vlastně pod pojmem “pánevní dno” skrývá?
Pánevní dno si můžeme představit jako jakousi „nálevku“, která vyplňuje spodní část pánve. Nejde o velké svaly typu bicepsu či stehen, ale spíše o soubor jemnějších svalových vrstev, listů, řekněme, které mají různé funkce.
Z anatomického pohledu rozlišujeme tři části – povrchovou, střední a hlubokou – a důležité jsou všechny. V praxi je téměř nemožné zapojit jen jednu z nich, i když se o to třeba budeme snažit, máme ale obvykle tendenci více zapojovat tu povrchovou vrstvu (svěrače). Pro stabilitu pánevních orgánů je však zásadní zejména vrstva střední a hluboká.
-
Jaká je jeho funkce u žen? Proč je pro ženský organismus pánevní dno tak důležité a jak se podílí na každodenním fungování?
Pánevní dno má hned několik funkcí. Mechanicky se podílí na stabilitě celého těla a funguje jako takový protihráč například bránice. Dále se podílí na pohybu, dýchání, porodu, kdy pomáhá miminku dostat se na svět, a sexuální funkci jako takové. A samozřejmě i na funkci svěračové – tedy schopnosti udržet či vypustit moč a stolici.
-
Jak poznáme poruchu jeho funkce? Jak se projevuje oslabené, přetížené nebo jinak dysfunkční pánevní dno? S jakými problémy se nejčastěji setkáváte ve své praxi?
Rozpoznat dysfunkci není jednoduché, protože stejný příznak může mít různé příčiny. Například inkontinence může vznikat jak v důsledku oslabení, tak i zvýšeného napětí svalů. V praxi se nejčastěji setkávám s problémy typu inkontinence, bolestivá menstruace či bolestivý pohlavní styk.
Oslabení může vznikat dlouhodobým tlakem na svaly, například u obezity, nebo po vaginálním porodu, kdy jsou svaly několik hodin natahovány, nebo může dojít i k poranění. To může přispívat oslabení, ale může to také naopak vést ke zvýšenému napětí.
Naopak zvýšené napětí se často projevuje bolestí při styku nebo menstruaci a může být způsobeno třeba nevhodným cvičením, nešetrným gynekologickým vyšetřením, sexuálním traumatem či psychickou zátěží.
To jsou asi nejčastější potíže, které se ženami v praxi řeším. Kromě toho se zaměřuji také na péči v těhotenství, přípravu na porod a na rekonvalescenci po operacích v oblasti pánve.
-
Pokud má někdo podezření na dysfunkci pánevního dna, jaké první kroky doporučujete?
Prvním krokem by měla být návštěva gynekologa, aby se vyloučily organické příčiny. Pokud nic nenajde, je vhodné vyhledat fyzioterapeuta – některé problémy jsou funkční a gynekologickým vyšetřením je nelze vidět, zvlášť když zvýšené napětí způsobuje bolest či diskomfort při vyšetření. U výrazného napětí nebo vaginismu se někdy zapojuje také psycholog či další odborníci.
Například ani ta zmiňovaná bolestivá menstruace nemusí vždy souviset pouze s pohybovým aparátem. Může mít hormonální příčiny nebo být důsledkem nedostatku některých minerálů. U závažnějších diagnóz, jako je endometrióza, sice fyzioterapie potíže nevyléčí, ale může ulevit od diskomfortu nebo pomoci při přípravě na operaci či v pooperační péči.
-
Co může stát za poruchou funkce pánevního dna? Jsou třeba nějaké návyky, které ženy mohou nevědomky dennodenně dělat a škodit si tím?
Roli může hrát například dlouhodobé sezení, zejména na tvrdé podložce nebo v nevhodné pozici, kdy je pánev podsazená a dochází k dráždění kostrče. Potíže mohou způsobovat také některé typy sportu, například intenzivní silový trénink, nevhodné dýchání nebo časté dopady. Dále nedostatek tekutin, nadváha, nevyvážená strava nebo i nevhodně zvolené menstruační pomůcky.
-
Mají menstruační cyklus a kolísající hormony nějaký vliv na stavy pánevního dna?
Hormony ovlivňují celkově tělo, nejen ten cyklus samotný, ale mají taky vliv na pánevní dno. V první fázi cyklu, kdy převládají estrogeny, jsou tkáně lépe prokrvené, pružnější a žena může oblast pánve vnímat jako více uvolněné, komfortní. V druhé části cyklu přichází do popředí progesteron, který má na svaly spíše tlumivý účinek. To může vést třeba jemným otokům, tlaku v podbřišku, takovým těm běžným symptomům, které ženy často popisují v rámci přibližně týdne před menstruací.
V období menstruace klesají hladiny obou hormonů a děloha se stahuje, aby se zbavila výstelky. To může trošku zvýšit citlivost na bolest, jednak v důsledku působení prostaglandinů, jednak kvůli samotnému poklesu estrogenu a progesteronu. Určitě je fajn s tím nějak pracovat a nesnažit se bolest za každou cenu jen překonat.
-
Co třeba podle Vás může ženám pomoci?
V takových dnech obvykle nejlépe fungují techniky, které může dělat i žena sama doma, jako je odpočinek, dýchání, izolované pohyby v oblasti pánve pro odstranění zvýšeného napětí. Pomoci můžou i doplňky stravy jako například hořčík. A součástí je samozřejmě také management stresu, práce, spánková režim, vhodný pohyb a další.
-
Pojďme se na chvíli zastavit u té bolesti. Jak poznat, že je nepohodlí nebo bolest během menstruace ještě normální a kdy už je potřeba to řešit?
Bolest je velmi subjektivní záležitost, ale za „normální“ považujeme stav, kdy žena může běžně fungovat, případně si vezme jeden prášek proti bolesti a ten jí pomůže, nebo má bolesti jen první den menstruace. Menstruace může být nepříjemná, ale nesmí ženu vyřadit z běžného dne. Pokud je bolest tak silná, že způsobuje zvracení, průjem, nebo znemožňuje práci, je potřeba ji řešit. Nemusí jít hned o endometriózu, polypy, myomy nebo jiné potíže, ale vyžaduje to pozornost.
Kromě bolesti je také ale důležité třeba to, jak vypadá krvácení – zda krev odchází přirozeně, a ne v nějakých velkých kusech, nejedná se o nadměrné krvácení a nevede k anémii. U některých menstruačních potíží gynekologie často nabídne analgetika nebo hormonální antikoncepci, což vždy úplně neřeší problém. Je fajn, když někoho napadne právě cesta fyzioterapie, ale není to pouze o těch cvicích, roli hraje také zmíněná strava, psychika, dostatečný odpočinek a podobně.
-
Je vhodné věnovat se cvikům na pánevní dno i v menstruační fázi, zvlášť pokud ženu trápí bolest nebo napětí v oblasti pánve?
V menstruační fázi je ideální pánevní dno spíše uvolňovat. Zvýšené napětí může bránit odtoku menstruace a zvyšovat diskomfort. Vhodné jsou relaxační techniky, jemná masáž břicha nebo já osobně třeba ráda používám měkký míček s bodlinkami. Aktivaci a posilování je lepší nechat na období mimo menstruaci.
-
A jak je to s cvičením obecně při menstruaci?
Na to, zda cvičit při menstruaci a jak, jsou různé názory, studie nejsou úplně jednoznačné. Obecně ale není důvod cvičení automaticky vynechávat. Některým ženám pomáhá tělo během menstruace spíše uvolnit, jiným naopak vyhovuje trénink, protože se v jeho průběhu uvolňují různé hormony, které mohou zmírnit i ty menstruační bolesti. Klíčové je řídit se vlastními pocity. Některé ženě bude vyhovovat během menstruace zpomalit, jiná bude mít naopak v tomto období nejvíc síly. Takže je důležité vnímat, co mi dělá a nedělá dobře.
-
Zmínila jste také menstruační pomůcky, tak jak to s nimi je? Jsou některé z nich více či méně vhodné v souvislosti se stavem pánevního dna? Nebo jde primárně o individuální komfort?
Žádná pomůcka není sama o sobě vyloženě špatná. Některé z nich ale mohou být v určitých situacích pro některé ženy méně vhodné. Menstruační kalíšky a disky například vytvářejí podtlak, který může u oslabeného pánevního dna nadměrně natahovat tkáně, a u naopak příliš napjatého pánevního dna může dráždit okolí čípku nebo vyvolávat nepříjemný pocit tlaku.
U tamponů zase hodně záleží třeba na složení a struktuře, protože mohou dráždit intimní oblast nebo vysušovat sliznici a při oslabení svalů mohou „sjíždět“, což vede k tomu, že žena podvědomě zatíná svaly, aby tampon udržela na místě – a tím zvyšuje napětí v oblasti pánevního dna. U žen se zvýšenou citlivostí nebo napětím mohou být pohodlnější třeba menstruační kalhotky, protože nedráždí a nevytváří napětí v pánevní oblasti.
Důležité je přemýšlet i nad tím, co nosíme na sobě; tvrdá gumička u kalhot, legín nebo kalhotek může také zvyšovat napětí tím, jak vlastně „přepůlí“ břicho. Takže i něco takového může hlavně v prvních dnech menstruace přispívat nepohodlí.
-
Je něco, co byste ráda ženám na závěr vzkázala nebo poradila?
Hlavní je sledovat své potíže v čase a všímat si, co je ovlivňuje. Není to jen o samotné pánevní oblasti, často do toho vstupuje stres, strava, pohyb jako celek. Pokud se objeví potíže, je dobré je řešit včas a ne jen překrývat analgetiky. Většinou samy nezmizí a mohou se postupně zhoršovat.
Moc děkujeme Kláře, že se s námi podělila o cenné informace a tipy, jak na zdravé pánevní dno. 🤍
Co si ještě přečíst na Femspace?
